Základní škola Luštěnice

Základní škola Luštěnice je úplná škola s devíti postupnými ročníky. Kapacita školy umožňuje vzdělávat 300 žáků.

Plánované akce

Další plánované akce

Specifické poruchy učení

V naší populaci jsou specifickými poruchami učení znevýhodněna asi 4 % žáků. Z nich přibližně 95 % připadá na dyslexie. Tyto poruchy bývají označované jako vývojové. Termín „vývojové“ je ve spojení s těmito dysfunkcemi velmi nadějnou záležitostí. U dyslexie se náprava podaří u 80 – 85 % postižených.

Všechny specifické poruchy učení se projevují a diagnostikují většinou až po nástupu do školy v souvislosti se školní zátěží a provázejí žáka po celý první stupeň školy. Tyto poruchy učení se projevují u dětí napříč celým spektrem rozložení inteligenčního kvocientu, tedy jak u dětí nadprůměrně inteligentních (např. Albert Einstein byl dyslektik), tak i podprůměrně inteligentních.

DYSLEXIE - porucha čtení

Varovné signály:

  • Záměna zrcadlově podobných písmen ( b – d ; p – d ; p – b ; n – u ). Nerozeznávání písmen tvarově blízkých ( m – n; k – h ) a zvukově podob- ných ( v – f ; h - ch ; t – d ; s – z). Těchto chyb se dopouští jak při čtení, tak při psaní.
  • Žák druhého až třetího ročníku nezná spolehlivě všechna písmena abecedy, nejistě slabikuje, nerozeznává švy slov, neumí spojovat písmena ve smysluplná slova.
  • Žák přehazuje písmena a slabiky ve slovech, vymýšlí si slova, odhaduje je podle možného významu v textu nebo podle některých grafických signálů. Plete např. slova samo – maso, psát – spát atd.
  • Žák těžko skládá slova ze slabik a nezvládá jejich rozdělování, dělá mu potíže číst víceslabičná slova. To souvisí s poruchou orientace v prostoru.
  • Žák nespolehlivě a spíše náhodně rozlišuje měkké a tvrdé slabiky.
  • Nerozlišuje krátké a dlouhé samohlásky, chybuje v umísťování interpunkčních znamének, což se týká hlavně háčků a sykavek.
  • Obtížně chápe a čte dlouhá a složená slova nebo sousloví. V jejich reprodukci potom chybuje i při přepisu, přičemž chyby, jichž se dopustil, nevnímá, a není tudíž schopen je opravit.

Náprava:
Trpělivost, brát ohled na jeho individuální tempo, dbát na pečlivost v nácviku s minimem zafixovaných chyb. Metody slabičného čtení, nácvik rychlého čtení slabik a slov s pomocí odkrývacího okénka, užívání barevných písmen, zvukových signálů k nácviku kvality hlásek a jejich délky.

DYSGRAFIE - porucha psaní

Hlavní projevy jsou shodné s dyslexií, avšak mají písemnou podobu. Patří mezi ně například:

  • Záměna písmen, která jsou si vizuálně podobná ( m - n , r - e , u – n , h – b atd.).
  • Zrcadlová záměna písmen ve slově ( např. spal – psal ).
  • Vynechávání částí slov, písmen, chyby v psaní interpunkčních znamének, hlavně háčků nad sykavkami.
  • Vynechávání krátkých slov, předložek, spojek, přičemž tyto chyby není žák schopen odhalit a opravit.
  • Neúpravné, mnohdy nečitelné, jakoby nedbalé písmo, které se často nedrží na řádce. Kvalita písemných projevů takových žáků příkře kontrastuje s jejich mluveným projevem a s jejich intelektovými předpoklady.

DYSORTOGRAFIE - porucha pravopisu

Tato porucha ještě více posiluje rozpor mezi mluvenou a psanou formou projevu žáka. Neschopnost osvojit si gramatickou normu se netýká celé gramatiky, ale výběrově jen některých specifických jevů, například psaní i – y, nerozeznávání sykavek, nedodržení délky samohlásek, nerozeznávání hranic mezi slovy.

Odstraňování těchto chyb je velmi náročné, přesto však na něj nelze rezignovat. Je třeba se řídit radami odborníků a důsledně dodržovat jimi navržené postupy.

DYSKALKULIE - porucha počítání, diagnostikuje poměrně zřídka

Projevuje se:

  • zrcadlová záměna číslic ( 36 – 63 )
  • záměna číslic podobných ( 3 – 8, 6– 9 )
  • Může se projevit i tak, že žák „plete“ jednotlivé matematické operace ( sčítání, odčítání, dělení, násobení ).

Dyskalkulie je záležitostí velmi složitou, příčiny a projevy jsou velmi různé.

Je třeba si uvědomit, že do zvládnutí matematických úkonů je třeba zapojit mnoho dovedností, z nichž každá může být nějak poškozena.

Náprava:
názorná práce, řazení prvků podle velikosti, zobrazování prvků, vkládání geometrických tvarů do odpovídajících výřezů v desce, kostce apod. Používání čtvercové sítě, počítadla, tabulky násobků, číselné osy, kalkulačky.

Specifická porucha chování

Je způsobena nezralostí nervové soustavy. Příznaky se projevují v oblasti citové, motorické, poznávací, ale úroveň inteligence bývá zásadně nedotčena. Je nejčastější příčinou výchovných a zprostředkovaně i vzdělávacích obtíží v mladším školním věku. S dospíváním tyto potíže odeznívají.

Hlavní příznaky:

  • Poruchy pozornosti a soustředěnosti
  • Hyperaktivita – motorický neklid, hravost, živost, neustálý pohyb rukama, třesy nohou, okusování předmětů
  • Emoční labilita – výrazné výkyvy nálad bez zřetelného důvodu, nedostatečná sebekontrola, nezvládání norem chování, výrazná dráždivost, chování bez zábran.
  • Poruchy učení – neschopnost zvládnout běžnými pedagogickými prostředky osvojení základních dovedností číst, psát, počítat, i když je inteligence neporušená.
  • Poruchy myšlení, řeči a paměti – nedostatek abstrakce, nesouvislost v myšlení, vady výslovnosti, komolení slov.
  • Zvláštnosti v sociálním chování – neschopnost dodržovat základní společenské normy – nezvládnutí vykání, formálního kontaktu s dospělými, snaha se vlichotit ,lehkovážnost.
  • Výrazná nerovnoměrnost ve výkonnosti a nevyváženost reakcí.

Je nezbytné správně diagnostikovat situaci žáka tak, aby nebylo specifické chování zaměněno za vzdorovitost, vzpurnost, aby žák nebyl obviněn ze schválností a aby vzdělávací potíže, které se k obrazu poruchy přidávají, nebyly považovány za nedostatek schopností a za nedostatek inteligence.

Další podrobnější informace o poruchách učení a chování

  • Matějček Z.: Dyslexie. Specifické poruchy čtení. Jinočany, H + H 1995
  • Pokorná V.: Teorie, diagnostika a náprava specifických poruch učení. Praha, Portál 1997
  • Zelinková O.: Poruchy učení. Praha, Portál 1994

Diagnostika

Podle současné platné legislativy provádí diagnostiku SPU tato pracoviště:

  • Pedagogicko-psychologické poradny ( PPP )
  • Speciálně-pedagogická centra ( SPC ).

Tato pracoviště mohou stanovit objektivní diagnózu SPU, a to na základě psychologického a speciálně - pedagogického vyšetření. Toto vyšetření musí být komplexní.

Dítě je testováno prostřednictvím standardizovaných baterií či testů ( např. zkouška laterality, hodnocení výkonu ve čtení, hodnocení psaných prací, vyšetření řeči, vyšetření inteligence, vyšetření zrakové i sluchové percepce, diagnostika specifických vývojových poruch v českém jazyce,…).

Součástí diagnostiky je také diferenciální diagnostika SPU od mentálního postižení, smyslového postižení, specifických vývojových poruch jazyka, kulturní zanedbanosti a dalších poruch.

Po skončení komplexního vyšetření je vypracována zpráva, ve které by měly být obsaženy komplexní výsledky vyšetření s konkrétními návrhy pro práci s jedincem. Velmi důležitou součástí je informace, zda se jedná o skutečnou specifickou poruchu učení ( zda byla tedy stanovena objektivní diagnóza SPU ).

Dále je nutné odlišit je od nespecifických poruch. To jsou obtíže vznikající z nejrůznějších vnějších příčin při výuce čtení, psaní a matematiky ( např. zanedbání školní docházky, psychická deprivace, dětská neuróza, nedostatek zraku, sluchu,…jde o tzv. pseudoporuchy).

Péče o děti se specifickými vývojovými poruchami učení

Je nezbytné, aby po celou dobu docházky byla dětem s SPU věnována speciální péče.

V současné době lze zajišťovat speciální péči v těchto formách:

  • individuální přístup v rámci běžné třídy základní školy
  • reedukace vyškoleným učitelem v kroužku nebo doplňovací hodině
  • reedukace prováděná speciálním pedagogem
  • ambulantní péče prováděná v pedagogicko-psychologické poradně
  • specializovaná třída pro děti s SPU
  • dětská psychiatrická léčebna pro děti, u nichž se objevují i další poruchy a porucha učení je velmi závažná

Integrace

Konkrétní podmínky integrace žáka s poruchou učení doporučuje škole pedagogicko-psychologická poradna na základě jeho vyšetření. To znamená, že doporučuje konkrétní opatření v dalším pedagogickém vedení žáka, způsob zohledňování jeho obtíží, způsob jeho hodnocení, může doporučit zařazení žáka do nápravné péče, případně jeho vřazení do specializované dyslektické třídy.

Na základě doporučení je žákovi vypracován individuální vzdělávací plán, který obsahuje konkrétní cíle a metody práce, materiály, pomůcky, způsob jeho hodnocení a také zapojení a spolupráce jak rodičů, tak i daného žáka do procesu vzdělávání.

Individuální vzdělávací plán může být při nezájmu a nespolupráci rodičů i dítěte zrušen.